Strecink

Na strečink bys rozhodně zapomenout neměla!
Hlavní úlohou strečinku je zlepšení celkové pohybovosti těla. Pokud tělo neprotahuješ, svalové vazy se ti postupně zkracují. Málokterý starý člověk se ze stoje dotkne dlaněmi země a když už, tak má problémy s narovnáním - není tahle představa výbornou motivací k tomu, začít dělat něco s prevencí? A daleko smutnější je fakt, že se zkrácenými vazy mají problémy i mladí lidé. Sezením u počítače a občasným skákáním na diskotéce si nepomůžeš! Navíc - zkrácené svaly začnou postupně deformovat páteř a tak si pomalu založíš na velice bolestivé problémy do budoucna.
Strečink navíc není pouze otravným plácáním se v tělocvičně na podlaze. Ve skutečnosti je také výbornou duševní relaxací. Můžeš při něm poslouchat svou oblíbenou hudbu nebo se i klidně jedním očkem koukat na televizi. Záleží na tobě.

STATICKÝ vs. DYNAMICKÝ STREČINK

Není strečink jako strečink - v podstatě se dá provádět hned dvěma způsoby o nichž už vypovídají samotné názvy:

STATICKÝ STREČINK - Jedná se vlastně o pomalé protahování jednotlivých partií v určité poloze. Důležité je trénování výdrže v krajní poloze. Tímto způsobem si perfektně protáhneš hlavně svaly a vazy dolních končetin. TIP: 1.) Posaď se na zem a obě nohy natáhni rovno před sebe. Poté se s nataženýma rukama snaž dotknout špiček chodidel a trup při tom dostat co nejníž. Jestli nejsi dobře trénovaná, bude ti to v začátcích dělat opravdu potíže. 2.) Roztáhni nohy od sebe a natáhni dlaně co nejvíc před sebe. Trup se snaž opět snížit co nejvíc to jde a v pozici vydrž 5-10 sekund. 3.) Pokus se trupem natáhnout ke každé noze zvlášť a samozřejmě se v krajní pozici snaž vydrž co nejdéle.

DYNAMICKÝ STREČINK - Využívá tělesné energie a své místo má například v bojových sportech (výkopy apod.). Je však mnohem nebezpečnější a mnohdy při něm dochází i k úrazům a velkému svalovému napětí. Není-li to pro tebe tedy nutné, zaměř se raději na strečink statický!

ZÁSADY STREČINKU

Dobře si zapamatuj následující rady. Díky nim bude protažení co nejefektivnější a sníží se i riziko poranění.

1.) Protahované svaly musí být v teple! Přestože tě za chvíli čeká perná hodinka svižného aerobiku, přehoď si na začátek přes nátělník nebo sportovní podprsenku mikinu nebo tenkou bundičku.
2.) V krajní poloze, kde tě už tah níž nepustí, nikdy nekmitej! Může to být velmi nebezpečné a navíc i zbytečné - vyvoláš si tím spuštění tzv. napínacího reflexu (= ochrana před přetažením a poraněním), který způsobí zkrácení svalu. Celé protahování tedy bude naprosto zbytečné, jelikož tím docílíš naprosto opačného účinku.
3.) Definice tzv. "krajní" polohy je individuální, řiď se vlastními pocity. Měla bys cítit napětí, v žádném případě však ne bolest!
4.) Správná technika protahování je snad na strečinku to nejdůležitější. Vždy se věnuj cvikům, které již znáš (například z hodin vedených zkušeným trenérem nebo z instruktážních kazet). Mohlo by se stát, že nevhodným cvikem budeš zbytečně přetěžovat vazy, u kterých protažení není třeba. Například postranní vazy kolenního kloubu, což způsobí jeho nežádoucí destabilizaci.
5.) Nezadržuj dech. Dýchej přirozeně, při přechodu do namáhavé polohy zhluboka vydechni.
6.) Méně je někdy více. Strečink by neměl trvat déle jak 15 minut. Vždy začni jednoduchými cviky a pomalu přejdi k náročnějším - nikdy ne naopak!
7.) Chceš-li dosáhnout opravdu viditelných výsledků, prováděj strečink minimálně třikrát do týdne. Vrcholoví sportovci, u kterých je perfektní pohyblivost vyžadována, trénují i vícekrát denně.
8.) Strečink prováděj vždy po řádném rozehřátí (např. běh - i na místě, jízda na rotopedu, aerobic,...)
9.) I když budeš cvičit bezchybně, mohou se v začátcích objevovat svalové bolesti. Ty by však časem měly ustoupit. Neustoupí-li, nech svému tělu nějakou dobu pokoj a poté se zaměř na jiné cviky.
10.) Při poranění sval podlož něčím pevným, aby byl v klidu, a chlaď ho ledem. Co nejdříve vyhledej lékaře.